Provětrávané fasády jsou důmyslné systémy, které mohou budit dojem, že se jedná o technickou novinku moderní doby, ale není tomu tak. Jejich princip, i když v poněkud odlišné podobě, byl znám již před mnoha lety a důkazem by vám mohl být jeden modelový příklad, který se skutečně přihodil zhruba v polovině devadesátých let minulého století. Provětrávanou fasádou rozumíme zhotovení fasádního obkladu ze dřeva, z kamene nebo i z kovu či jiných materiálů na stávající fasádu, a to tak, aby mezi vnějším obkladem a vnitřní fasádou vznikla vzduchová mezera. Ta se tu pak chová jako komín, vzniká tu tzv. komínový větrací efekt, kdy vzduch stoupá vzhůru a odvádí odtud vlhkost. Tím pádem se díky větrání v tomto místě nedaří plísním a vzduchová vrstva může sloužit i jako izolační materiál.

Velmi důležité je znát vhodný kotvicí systém, jímž ukotvíte na fasádu vnější plášť. Kotvení provětrávaných fasád https://www.spiralanksys.com/aplikace_eps_konstrukce.html existuje celá řada a rádi bychom vám nyní představili jeden z nich – injektážní kotvy Spiral Anksys. Jsou to duté ocelové válečky vyrobené ze síťovaného plechu. Po usazení kotvy na své místo se její dutina vyplní montážní pěnou a ta pronikne skrze síť, načež se spojí s okolním prostředím a vytvoří velmi spolehlivý, kompaktní spoj.

V úvodu jsme zmínili, že provětrávané fasády nejsou žádnou technickou novinkou a tak se nyní vraťme k onomu modelovému příkladu z 90. let. V té době probíhala na Kladensku plynofikace a zasáhla i jeden dům z opukového kamene. Když se zhotovoval ve zdivu otvor pro plynovou přípojku, dotyční lidé si všimli něčeho zvláštního – velmi široká opuková zeď byla uprostřed předělena asi 10 cm širokým pásem vzduchové mezery, takže vlastně šlo o dvě zdi vedle sebe oddělené vzduchem. Vzduchový komín tu fungoval jako provětrávaná fasáda, přičemž vzduch působil jako izolační materiál – v létě dům uvnitř chladil a v zimě uvnitř udržoval teplo.